V krásném nedělním odpoledni jsme po laciných brankách podlehli Čečelicím 3:4.
Starší přípravka odehrála ve dvou dnech dvě mistrovská utkání. Výsledkově to stále vypadá velmi špatně, ale herně byly oba zápasy vzhledem k okolnostem povedené.
V pátek na zápas místo tréninku - 15 dětí - zn. ideál. Neratovičtí patří k nejlepším týmům v okrese. Sice nám někteří hráči chyběli, ale aspoň si zápas vyzkoušeli nováčci. A někteří předvedli velmi zajímavé věci.
Sice výsledek 9:27 není úplně lichotivý, ale.... celý zápas jsme točili celé dvě pětky jednu zkušenější a druhou složenou z hráčů kteří hráli druhý maximálně třetí zápas. Zkušenější parta držela s Neratovicemi ve svých střídáních krok velmi dobře, dokonce na začátku třetí čtvrtiny první pětiminutovku vyhráli 3:0.
Dan se nám vyprofiloval na střeďáka, který se nebojí žádné herní situace a jedinou malou kaňkou je občasné zapomenutí se za obránci soupeře. Nejlepší zápas co jsem kdy viděl odehrál Tonda Baran, celou dobu se dokázal soustředit, ale hlavně byl neuvěřitelně rychlý, předbíhal útočníky Neratovic a dokázal je tělem odstavit od míče, který šikovně otáčel po lajně a několikrát po vyzvání Danem k nahrávce dal přesnou přihrávku do náběhu. Maty odchytal celý zápas, pochytal spoustu velmi nepříjemných střel a nájezdů soupeře, ještě k dokonalosti chybí větší odvaha pomoci obráncům pod tlakem, říci si o balon a nebát se ho konstruktivně rozehrát i s rizikem chyby a inkasovaného gólu. Občas také nenašel odvahu se do skrumáže před brankou vrhnout s křikem MÁÁÁM. Ale nemám obavy že to nevychytáme ještě během podzimu. Maty Ecker zaslouží také obdiv za skvělý pohyb a dravost, snad nebylo souboje kdy by šel do míče a míč v něm ztratil. Velmi mě překvapilo, že někteří kluci odehráli svá první utkání a neznali některá pravidla a herní zásady, které soupeři bleskurychle trestali.
Radost mi udělala slova trenéra Neratovic, že jsme hráli dobře.
A teď druhá strana mince: v pátek odpoledne doma 15 dětí a v sobotu ráno do Obříství 7, na odpovědi dětí, že v sobotu nejdou protože táta a máma řekli že ven nejezdí, nebo je to moc brzy a chtějí se vyspat nemám žádné vysvětlení a ani moc pochopení. S tímto přístupem se fotbal dělat nedá vůbec.
V Obříství jsme vlastně odehráli vzhledem k sestavě docela slušný zápas. Všechna čest patří Tomášovi a Fandovi jak odehráli svůj první zápas po dvou a třech trénincích. Klobouček také před Matym, který si zachytal asi mnohem víc než by chtěl. Opět předvedl mnoho těžkých a dobrých zákroků. Dan celé hře dominoval a ukazoval opět neskutečný posun ve své hře, nevypustí jediný balon směrem dozadu a řekl bych že za celý zápas strávil na střídačce tak dvě minuty. Jen se občas po naší akci zakouká do hry a zůstane úplně za hrou. Třešničkou na dortu byl vysoký míč před bránou, který krásně zalepil na špičku a „nastřelil“ na zadní tyč kde už to byla lahůdka do prázdné brány myslím pro Šimona.
Prohra 3:15 vlastně nevypadá tak katastroficky.
sestava: Litomyský, Chobotský, Koňušík, Demeter, Baran, Ecker, Pekař, Weishäupl a na výpomoc Prejzková